Nase radost, ze jsme sehnali lepsi, modernejsi a teplejsi hotel bere rano v 5, kdy vstavame, zasve. Je nam stejna zima jako kterykoli den predtim 🙂. Ono to jinak ale nejde … problem je ten, ze tady proste neni palivo, neni cim topit, i stavebni materialy jsou jen zakladni … vse co tu je sem museli donest nosici na svych zadech vice nez 30 km. I pres tu zimu je nas hotel Tanka Inn tim nejlepsim, na co jsme v tehle vyskach narazili.

Balime rychle lehke utocne batohy a jdeme snidat. Hynek si dava neco co vypada jako jaci hovno, jmenuje se to chocolate cake a chutna jako jaci hovno.

V 6 hodin vyrazime na Gokyo Ri, 5.357 m vysoky kopec, ktery se tyci nad Gokyem a ledovcem Ngozumba, ktery spada z Cho Oyu a ktery je mimochodem svoji delkou 36 km nejvetsim ledovcem celeho Himalaje.

Vyrazime svizne, nateseni, dnes nas ceka vizualni vrchol cele nasi expedice. Rika se, ze Gokyo Ri nabizi ze vsech dostupnych trekingovych vrcholu ty nejuchvatnejsi vyhledy a my tomu dnes dame zapravdu. Lepsi vyhled maji uz jen ptaci a horolezci.

600 vyskovych metru na vrchol prekonavame za slabe 2 hodinky a uz vyhledy z cesty nahoru jsou uchvatne. Na vrchol dorazime pred 8, pocasi nadherne, na nebi ani mracek a to panorama … zpravy ani fotografie na netu a v Lonely Planets nelhali. Uchvatne !!! Pod nami smaragdova jezera Gokyo 3 a 4 (Gokyo Lakes je celkem 6 a jsou cislovany), na brehu jezera cislo 4 malebne Gokyo, hned za jezery, oddeleny morenou se plazi a obcas zahrima ledovec Ngozumba a hned za nim se tyci pas nadhernych hor.

Zleva doprava muzeme obdivovat Cho Oyu (8.188 m, 6-ta nejvyssi na svete), Gyachung Kang (mensi sestricka Cho Oyu, 7.955 m), Hungchi (7.029 m), Pumori (7.138 m), Mt. Everest (8.848 m), Lhoce (8.516 m, 4-ta nejvyssi) a Makalu (8.485 m, 5-ta nejvyssi).

Za nami se tyci treti a nejsnazsi sedlo Three Passes treku Renjo La.

Na vrcholu Gokyo Ri potkavame pruvodce, ktery nas vcera vytahl z bryndy, kdyz jsme bloudili ledovcem Ngozumba a ten nas pred Renjo La zrazuje. Je konec sezony a vesnicka Lumde, kde bychom se meli ubytovat po prechodu sedla uz bude asi liduprazdna, bez turistu i jejich obyvatel.

Fotime, delame fantasticke fotky vcetne panoramat celeho nejvyssiho horskeho pasu Himalaje, uzivame si krasu mista i okamziku a nakonec sestupujeme zpet do Gokya.

Behem celeho naseho Three Passes treku jsme meli uzasne stesti na pocasi, videli jsme vse co jsme videt mohli, na vsech trech vyhlidkovych vrcholech jsme meli modrou oblohu bez mracku, obzvlaste pak na Kalapattharu nam stesti pralo vyjimecne a videli jsme Everest nasviceny popolednim sluncem, ktere tu byva vzacne.

Pred nasim hotelem, ktery stoji 10 m od brehu jezera cislo 4 stale probiha za pomoci ponorky – dronu patrani po tele kluka, ktery se zde pred 9 mesici rozhodl vykoupat v ledove vode a utopil se. Ptame se mistnich cumilu, jestli ho uz nasli, tak jeho pry ne, ale nasli jina dve tela z letosni sezony …

Resime nase dalsi plany a rozhodujeme se pro zmenu. Prusmyk Renjo La nam nenabidne nic, co by jsme uz nevideli a nebudeme riskovat, ze az ho prejdeme budeme mit problem s ubytovanim. Take zavrhujeme vyslap smerem k base campu Cho Oyu. Base camp je daleko, tam i zpet je vice nez bychom zvladli za den a jen tak se courat morenou ledovce a kamenistem se nam nechce … vse uz jsme videli a to lepe z Gokyo Ri. Takze zitra balime a vyrazime udolim Gokya smerem Namche Bazar. Uvidime kam az dojdeme. Doufame, ze bychom mohli zvladnout cestu do Lukly behem 3 dni.

Odpoledne pri caji a polevce snime o horkych laznich a googlujeme, jestli v Kathmandu neco takoveho je 🙂. Vecer si davame za rozloucenou jaci steak … je sekany a maly, ale vyborny 👍.