Dnes nas ceka docela pohodovy vylet do Everest base campu (EBC), batohy nechame v Gorakshepu. Po navratu od Everestu si je vyzvedneme a zkusime dojit az do Dzongly, pod druhe sedlo Cho La. Trek by to nemel byt narocny, bude vsak dlouhy (pres 20 km) a pokud se nam tento plan podari, vezmeme si nazpatek den ztraceny v Lukle diky pozdnimu priletu.

Den zacina ukrutnou zimou a necim co jsme nazvali rani hodinou agrese … nadavame na vsechno nepalske. Na okne za nasimi hlavami je pulcentimetrova namraza, jedina trosicka vody, kde se daly vycistit zuby a omyt oblicej je take zamrzla. V noci je venku -15 az -20 stupnu a z nam tezko pochopitelnych duvodu jsou celou noc dokoran otevene vstupni dvere a vetra se. Teplota na chodbach hotelu = teplote venkovni. Nepalci to resi tak, ze spi vsichni na jedne hromade v jedne mistnosti, aby se zahrali … na 20 m2 treba 10 lidi.

Nevyspali a promrzli vyrazime do EBC. Hynek se citi pod psa a ja jeste mnohem hur. Cestu do EBC davame presto za hodinu, standard je 1.5-2h. Trasa do EBC vede na pokraji moreny nebo primo ledovcem Khumbu. Ledovec Khumbu nazyvame oranistem bohu (viz foto), to jeste netusime, co zazijeme zitra. Khumbu je maximalne oraniste deti bohu …

EBC lezi primo uprostred ledovce. Je to asi 500 zlutych stanu ruznych velikosti a prevazne modrych kadibudek (pro pana Rudolfa viz foto). Neni pravda, ze Everest z tabora neni videt, ze zacatku tabora jeho spicka videt je. Je urcite zajimave EBC videt, proti recem co se o nem vedou je cisty, bez odpadku, ale pripadame si tam trochu jako vetrelci … ocumujeme horolezce a jejich vypravy ve stanech jak vstavaji (dorazili jsme tam kolem 8 hodiny rano) a zacinaji snidat.

Vracime se do Gorakshepu, davame si hot lemon (neco jako horkou vodou zality citronovy tang) a vyrazime do Lobuche. Cesta do Lobuche je nekonecna, vede pres moreny, cely den potkavame portery se stavebnimi deskami na zadech a tak si rikame, jestli nam Lobuche mezitim nerozebrali a neodnesli.

Konecne se Lobuche objevuje, davame si polevku a rozhodujeme se, jestli stihneme jeste prechod do Dzongly. Ma to byt 3 hodiny, tak si rikame jdeme do toho a vyrazime. Cestou pada mlha a snezi. Je nam zima, tak jdeme svizne a do Dzongly dorazime za 2 hodiny.

Na to, ze jsme se rano ani jeden necitil ve sve kuzi, davame za jeden den tridenni trasu podle Lonely Planets, setrime jeden den a v neuveritelne studene lodgi a pokoji se snazime zregenerovat na zitrejsi sedlo Cho La. To bude zase narez!