Po vcerejsim prechodu sedla Kong ma La se nam nechce vstavat a z lodge vychazime jako jedni z poslednich okolo 8h.

V praxi to znamena, ze pred nami jsou na turisticke dalnici smer EBC cca 2 stovky lidi.

Vetsina miri z Lobuche do Gorakshepu, kde se ubytuji, udela se jim zle z nocovani ve vysce 5150m a druhy den se pokusi doplizit do everestiho base campu (E.B.C.).

Na ceste do Gorakshepu (serpove nazyvaji havrana gorak) do toho slapneme a predchazime funici koralky na snure, az dorazime do Havranova temer prvni.

Svizne se ubytovavame (ve stanu u hotelu asi byla hostina), pripravujeme utocne batohy a vybirame nas druhy dnesni cil.

Nad vesnici se tyci kopec Khalapattar (5648m). Z jeho vrcholku je nejlepe videt Everest a do udoli vytekajici ledovec Khumbu. Ale….musi byt velice cista obloha, proto se na nej chodi brzy rano.

Riskneme to a v 10:15 vyrazime. Obloha je stale vyluxovana.

Za hodinu a dvacet minut stojime na vrcholu Khalapattaru. Za zady se nam tvori mraky, ale Everest pred nami je stale viditelny v plne krase. Na fotce je to ta tmavsi hora mezi Nuptse vpravo a nepojmenovanym vrcholem vlevo, jak se pokousim ukazat.

Sledujeme Ledovec Khumbu, ktery pada z majestatni hory do udoli a doslova pretvari a formuje vse co mu prijde do cesty, jako obrovska nehybna reka.

Schazime a v tu chvili se pocasi kazi.

Po ceste dolu nas zaujaly stovky zlutych tecek uprostred ledovce u jeho sameho upati. Jsou to miriady stanu expedic v base campu. Zitra se tam podivame a nasajeme pred-vystupovou atmosferu toho zvlastniho sezoniho mestecka.

Zbytek odpoledne klepeme zimu a sledujeme marnost, se kterou jsou vedeny mistni lodge bez ohledu na to, z jake stranky hoteliersko-gastronomickeho remesla se na to clovek podiva.

Vic toho dnes nemuzu napsat, protoze mi zamrzl mozek. Ale zitra zase vzhuru za novymi zazitky.