Poprve po strasne dlouhe dobe spime pri teplote lehce presahujici 10 stupnu a je to znat. Spi se nam krasne a hlavne tvrde.

V 8 hodin dle dohody prichazime do kancelare operatora helikopterovych letu, pan nam rika, ze sehnal jen jednoho spolucestujiciho a cena za let Namche Bazar – Lukla bude trochu vyssi. Chvili se dohadujeme, ale nakonec kyvneme a rychle bezime do hotelu pro veci, protoze helikoptera je uz pry na miste.

Cesta na heliport je 200 m vystup napric celym Namche Bazarem, helikoptera na miste samozrejme neni. Majitel kacelare, ktery nas na heliport doprovazi ma na ruce hodinky za 180.000 CZK, kdyz se ho Hynek na ne pta, pry od sveho francouzskeho pritele …

Sedime na heliportu a cekame, pet metru pred nami pristavaji helikoptery, tak vzdycky jen privreme oci, at nam do nich nenaleta prach. Piloti letadel a helikopter v Nepalu jsou fakt borci, helikoptery pristavaji s presnosti 10-20 cm na urcene znacky.

Konecne priletava nase helikoptera … pristava, behem minuty je vylozeny naklad, druhou minutu mame na nasednuti a ve treti minute je uz pod nami kilometrova propast a my letime. Neletime 3, ale nakonec je nas 6 … jo jo, takhle se tu vydelava.

Cesta udolim nad rekou je zazitek, ale uz za 5 minut pristavame v Lukle.

Batohy na zada a jdeme zkusit prebukovat let. Ve stanku Tara Airlines nam rikaji, ze muzeme letet za 45 min, ale ne do Kathmandu, ale do neceho co se jmenuje Ramechhap a odtud je to do Kathmandu 4 hod busem. Jinak poletime az za 4 dny. Nemysli … konej !!! Moc se nerozmyslime a souhlasime, chceme uz odtud vypadnout.

Start ze skokanskeho mustku (tak je letiste v Lukle koncipovane) je zazitek, chvili pod sebou vidite asfalt a pak uz jen nekonecnou propast. Letadlo visi na vrtulich a usilovne stoupa, presto horsky hreben za necelych 5 min preletame tak, ze pod sebou mame 30 m stromy a na obou stranach kridel skaly.

Jak proletame nad hrebeny, kde se meni termika a vetry, letadlo se trese a smyka, hup nahoru, hup dolu … co nam vadi nejvic je, ze docela silne vybocuje ze sve osy.

Kratce po vystoupani pilot prenastavi motory a zaciname klesat. Zbyvajicich 20 min letu klickujeme udolim, po obou stranach kridel mame vysoke hory cnici vysoko nad nami, brichem lizeme horske hrbety a sedla, snad abychom unikli radarum.

Pristani vypada trochu jako nouzove, protoze pristavame do reky. Na posledni chvili pilot trochu cukne a dosedame na runway tesne vedle ni.

Kdyz vystoupime z letadla, je to jako by nam nekdo prejel oblicej letlampou. Ve stinu je snad 40 stupnu. Zkousime, jestli neleti neco do Kathmandu, samozrejme neleti. Pred letistem cekaji busy, hazime do jednoho z nich batohy a jdeme si dat studene pivo. Seznamujeme se se 3 nepalci, co pojedou s nami – jeden horsky vudce, jeden kuchar z Lukly a jeden student na doktora.

Pristi 4 hodiny spolu travime v mikrobusu, na zastavkach jednou kupujeme pivo my jim, pak zase oni nam a takhle dokola.

Cesta nepalskym vnitrozemim je docela zazitek, nas ridic ma dusi zavodnika a vsechny predjizdi i kdyz malokdy vidi za zatacku, cesta se neustale vlni, stoupa a klesa.

Po 4 hodinach jsme v Kathmandu, ubytovavame se, vybalujeme, uzivame si sprchu po ktere nemusime vylezt ven do 0 stupnu, davame pradlo do pradelny a vecerime. Po veceri si nase tela zrejme rekla uz dost, jsme uplne unaveni a dobiti a za kratkou dobu tvrde usiname.