Den 25 zacina podivnym dupotem a vrzanim hluboko v noci, ve vzduchu je citit panika a zoufalstvi. Z Hynka nevidim nic nez zarive bilou roli toaletniho papiru a toto se do rana nekolikrat opakuje.

Snidani oba sazime na klasiku, Hynek tousty s marmeladou, ja polevku. A vyrazime.

Tech par lidi, co vyrazili z Dinboche do Chhukungu drive nez my predbihame na prvnim pulkilometru a pak uz jdeme sami. Jaka to zmena oproti hlavni trase do Everest base campu!

Vlevo pred nami Lhotse, napravo Ama Dablam, ktera nam, jak ji obchazime, nastavuje postupne vsechny sve tvare. Stoupame pozvolne, ale vytrvale, krajina cim dal vice pripomina vysokohorskou tundru. Uz davno jsme prekrocili nadmorskou vysku 4.500 m a vyskova nemoc se neobjevuje. Vypada to, ze Dolpo nas na Everest pripravilo dobre.

Do Chhukungu dorazime za 2 hodiny, nadherne misto v sevreni krasnych hor. Jdeme doprostred vesnicky a zapiname hledani wifi. Hura! Khangri resort ma wifi, tak jdeme tam.

Ubytovani v Khangri hotelu je snad to nejlepsi co jsme zatim meli. I na mistnich hostech je videt, ze uz nejsme na hlavni trase do Everest BC. Lide tady jsou normalnejsi, vetsi pohodari a evidentne i v mnohem lepsi kondici nez to, co miri s jaky a mulalami hlavni trasou. A v jidelni mistnosti se topi v kamnech … to je skoro zazrak.

Davame polevku, susime veci a rychle a tentokrat jen nalehko vyrazime na dalsi trek smerem k Imja Tsho, jezeru naproti hore Imja Tse, ktere lezi v nadmorske vysce 5.000 m. Cesta k jezeru je asi 6-7 km dlouha, prevyseni kolem 400 m.

Cestou obdivujeme krasne vyhledy na Ama Dablam, Lhotse, Imja Tse a Baruntse … to vse do te doby, nez zacne snezit. Snezeni nastesti netrva dlouho, chvili bojujeme s navigaci, protoze cesta k jezeru se ztraci, ale nakonec vylezame posledni strmy hreben a jezero se objevuje pod nami. Cele zamrzle. Delame fotky, uzivame si krasne vyhledy a vracime se zpatky. Jsme docela prekvapeni, kdyz na miste, odkud z jezera vyteka ricka, narazime na zaparkovany bagr 🙂. Museli ho sem prepravit vrtulnikem.

Koukame na Imja Tse, ktera lezi na protejsim brehu jezera a rikame si, ze je mozna skoda, ze na ni nepujdeme. Vystup na Imja Tse (Island Peak) byl v puvodnim planu expedice, ale nakonec jsme ho zavrhli kvuli organizaci (je treba pruvodce, lana, sedaky, cepiny, macky) a casu … rozhodli jsme radeji par dni navic venovat na Gokyo. No a ted koukame na vystupovou trasu a citime se natolik fit, ze by jsme Imja Tse asi dali …

Kdyz se hluboko pod nami objevi Chhukung, jsme uz docela radi. Mame dnes v nohach nejakych 16-17 km a velke prevyseni nahoru i dolu, u jezera jsme se dostali nad 5.000 m, cimz si Hynek udelal novy vyskovy rekord. Dlouho mu nevydrzi, zitra mame v planu Chhukung Ri vysokou 5.546 m.

Davame si dalsi polevku na zahrati, pivo San Miguel jako odmenu a poslouchame chvili zoufalce, co ma ve tvari zoufaly vyraz, taha s sebou kytaru, ale neumi na ni hrat a jenom drnka. Lidi jsou proste nekdy zvlastni.

Povidame si chvili se dvema cechy, ktere uz druhy den potkavame, davame si k veceri tunakovy toast a smazene testoviny a jdeme zahrivat periny a zadychavat pokoj.

Kratce po usnuti, snad aby to Hynkovi nebylo lito, pobiham po hotelu s roli papiru zase ja 🙂.