Tengboche nas rano privitalo jasnou oblohou a sluncem za okny pokoje. Nikdy a nikde se tady v ramci ubytovani netopi. Teploty v pokoji klesaji v noci pod 10C, spime vetsinou v podvlikackach a mikine. Ani dnes tomu nebylo jinak, ale ve vysce 3800m se nam spalo dobre.

Vstavame pred 6h a jsme mezi prvnimi na snidani. Rada jede neprerusenou serii omelet. Ja se naopak serii lokalnich adaptaci evropskych snidani snazim utnout. Davam si cosi pojmenovane Mars pie. Vyklubala se z toho smazena tasticka z docela dobreho testa s prekvapenim uvnitr. Pro zvidave, meli i Snickers pie a diky bohu nemeli Bounty verzi, pac to fakt cele smazi a uvnitr je to znat 😶

Jelikoz je jasno, delame lepsi fotky Tangboche a klastera nez vcera(viz predchozi post) a vyrazime. Nasim cilem je vesnicka Dingboche ve vysce cca 4300m.

Celou dobu cesty udrzujeme “porters speed”, nakonec jsme v prumeru i o neco rychlejsi.

Vzhuru jdeme neustale podel ricky, ktera vyteka z ledovce Khumbu. Mijime spadly stozar, zjevne nezapojeny, patrne se jen testovala jeho stabilita. Neuspel.

Kazdou chvili se setkavame s nosici na odpocivadlech. Napada mne, ze si tradicni zpusob noseni nakladu zkusim a jednoho pozadam, aby mi sve zavazadlo pujcil. Neni to tak zle jak to vypada, nicmene co by mi to udelalo s krcni pateri po par hodinach chuze, tezko rict.

Po prave ruce mame cim dal krasnejsi vyhledy na horu Ama Dablam (6814m). Je to jedna z nejfotografovanejsich a nejfotogenictejsich hor Nepalu.

Ve chvili, kdy se blizime k cili nasi dnesni cesty, ukazuje se v plne krase prvni 8ka na nasi ceste. Lhotse (8516m), ctvrta nejvyssi hora sveta a jeji vedlejsi vrchol Lhotse Shar (8393m). Uzasna, majestatni hora si krom brzkeho rana drzi u vrcholku neustale vlastni oblacnost a s ubyvajicim dnem se do ni zahali temer cela jako do hebkeho bileho prosteradla.

Jsme patrne prvni turiste, co dnesniho dne dorazili do Dingboche.

Vybirame si hotel a jsme prijemne prekvapeni necim, co vedouci hotelu nazyva slunecna terasa. Je to defakto sklenik v hornim patre a je tam pekelne teplo a krasne vyhledy na vsechny strany. Teplo je ale super, susime co se da, vcetne sebe.

Podvecer vyrazime na prochazku po vesnicce. Povrchova kanalizace je znat. Z hor pada mlha a vali se po okoli v nepravidelnych carech. Trosku to pripomina skotskou vysocinu, jen Yaci do toho nesedi.

Davame si veceri a usiname s obrazy nadhernych hor v mysli.