Den cislo 11 je dnem zatatych zubu … fakt drsny den.

Pocasi je krasne a nas ceka nejtezsi cast vystupu na Baga La … nejprve priblizeni – asi hodina svizne chuze a trocha stoupani, potom vysvih na 500 m vysoky utes a pote dalsi stoupani zasnezenym zlebem do high campu. Tam prespime ve stanu a pokusime se o letosni prvovystup do sedla Baga La. Jeste nikdo sedlo letos nevysel … tak batohy na zada a s osmou rano vyrazime.

Cesta zacina pozvolnym stoupanim, ktere prechazi v nemilosrdny krpal. Nohy ujizdi po suti, drapeme se v podstate kolmo nahoru, lezeme pres pulmetrove skalni schody. Takto to pokracuje 500 vyskovych metru. Vysku nabirame rychle a stejne rychle ubyvaji sily. 3.900, 4.100, 4.300 … priblizne v 4.400 metrech se objevuji prvni snehova pole, ktera prechazime a s kazdym dalsim metrem snehu pribyva. Cca do 4.600 m.n.m. jsou videt stopy nekoho, kdo se pokusil jit pred nami, pak ale stopy mizi a my slapeme po panenskem snehu.

Zacinaji se ozyvat priznaky vyskove nemoci. Hynka boli a mota se mu hlava a je mu zle od zaludku. Navic to ma stizene priznaky chripky a nachlazeni, jde jen s obrovskym sebezaprenim. Klobouk dolu … Mne se zatim jenom trochu mota hlava. High camp je zasnezeny, musime najit jine misto na prespani. Z poslednich sil se drapeme jeste vys a hledame misto pro stan.

Nachazime ho na hrane utesu, az v 4.700 metrech … z jedne strany stanu sraz, z druhe snih a pod nami neco jako zorane pole s kamenim. Stavime stan, kolikujeme ho do kameni a skaly jak se da a pruvodce na nasem varici vari caj a cinskou polevku. Lezime s Hynkem ve stanu a lapeme po dechu. Jsme obleceni do vseho co mame, zabaleni v perovem spacaku a klepeme kosu. Hynek ma teplotu. Koukame ve stanu na video, aby nam ubihal cas, zima je ukrutna.

Cca v 8 jdeme spat. Jsme neaklimatizovani, spime v 4.700 metrech, kousek pod vrcholem Mt. Blancu. Nejde najit jak si lehnout, vsechno tlaci, lezime na kamenech, jak sklouzneme casti tela z karimatky, je to jako bychom si lehli na led. Usiname … oba se za noc asi 100 x pretacime v marne snaze najit pohodlnejsi pozici, nejdelsi spanek nepresahne 15 min. Tesnime kazdou skulinku ve spacaku, vsechna voda ve stanu nam zamrza.

Hynek se probouzi a zkouma na mobilu kolik hodin zbyva do svitani … mobil ukazuje teprve 21:58 … od te doby ma depku.

Nas pruvodce nema stan a rozhodl se s nami zustat. Postavil si nekde ve skalni sterbine s pomoci kamenu misto na prespani, nechapeme, jak to muze prezit. Nabizime mu, ze kdyz bude zle at za nama prijde do stanu. Sice se tam nevejdeme, ale nejak prezijeme …