Strasne tvrda matrace, ja mam chycene prudusky a Hynek zacina kaslat. Parada … tentokrat toho moc nenaspime. Dnesni trasa je kratka, ale unava se kumuluje a ceka nas paradni stoupak bez moznosti doplneni vody …

Zpocatku mirne stoupame a dostavame se na misto, kde se udoli rozdeluji. Doleva odbocka do sedla Kangmara La a dale buhvikam, doprava smer kemp Yak Kharka a sedlo Baga La. To si brzo vyzkousime … Rovne smer Phoksundo.

Rikame si, ze jestli bude cesta pokracovat takto, bude to prijemny den … cesta ale nevede udolim dal, ale staci se do prudkych serpentin vlevo nahoru a stoupa na prikry 700 metru vysoky utes. Slunce opravdu pali, voda dochazi, neni kde ji doplnit a sily ubyvaji. Poprve se setkavame s ridsim vzduchem a ten nam nenapadne bere sily. Dycha se uz hure. Na zadech batoh jako krava.

Tempo se zpomaluje, prestavky jsou cim dal castejsi, sklon svahu se zveda a moralka upada. @ pro Boba a Turu – srovnatelne s Gara Gara.

Na vrcholu utesu citime opravdu ulevu a vychutnavame si uzasne scenerie.

Jsme obklopeni zasnezenymi petitisicovkami, hluboko pod nami reka velikosti Berounky prekonava 300 m vyskovy rozdil vodopadem, do toho slunce a fantasticky dohled. Fotime, relaxujeme a uzivame si krasny okamzik.

Dost kochani se … nasazujeme batohy, klesame 300 m 😫, v rece doplnujeme vodu, pijeme a pijeme. Je nam jedno, ze neni asi stoprocentne cista. Stoupame podel reky a dochazime do Ringma, malebne vesnicky sevrene horami u brehu tyrkysoveho jezera Phoksundo.

Ubytovani mame asi dosavad nejlepsi, drevem oblozeny pokojik. Davame si na strechu domu vyschnout veci a batohy a protoze tu neni voda, schazime k rece se oplachnout … jeste, ze sviti slunce, voda je brutalne ledova, skoro se divime, ze jeste tece.

Po navratu na nas pada trochu zimnice ze svalove horecky a unava, tak lezeme pod deku a na chvili usiname. Po probuzeni balime veci ze strechy, co jsme spali zatahlo se a to znamena, ze cokoli venku zacina vlhnout. Oblikame se a jdeme se projit k jezeru, je nadherne, tohle misto ma energii i sve kouzlo. Cestou potkavame 2 kozy v asi 2.5 m studni, zerou si tam nejake odpadky. Podle nas se odtamtud uz nemuzou dostat, ale vypadaji spokojene.

Po navratu caj se slivovici, k veceri znama ryze s cockou a bramborami, jeste jeden caj se slivovici a pred Mostem piseme poznamky a delame fotky pro nas blog.

Jeste predtim si ale sedame s pruvodcem a menime plan naseho treku. Nebudeme prechazet pres sedla Baga La a Numa La, sance je mala a nebezpeci velike. I kdybychom dali Baga La (nikdo letos ho jeste nepresel, ani mistni), porad by nas cekalo jeste jedno sedlo a kdybychom ho nedali, zustaneme uvezneni na uzemi nikoho …

Nas novy plan je nasledujici … pokusime se vyjit sedlo Baga La, nebo alespon kam az dojdeme, ale jen nalehko a i kdybychom ho vysli, uzijeme si letosni prvovystup a nebudeme ho prechazet. Vratime se a pokusime se o totez na sedle Kangmara La a pak se vratime do Juphalu stejnou cestou. To nam poskytne dostatek adrenalinu i aklimatizace pro Three Passes.