Podivejte se na vse, co se dnes udalo ve video/audio kratasu, na konci tohoto postu.

Prijemna noc na prijemne posteli a rano prekvapive bohata hotelova snidane. Co na tom, ze jsem si zalil caj horkym mlekem z konvice 🙂.

Vyrazime do centra, prvni cil je chram na vode. Po par stech metrech nas zacinaji v prachu mistni dopravy palit oci, o cichovych vjemech radeji nemluvit …

Chram na vode je zboreny, voda vypustena a jezero vybagrovane … mirime do spletitych ulicek centra, plnych lidi, obchudku a motocyklu.

Prichazime na Durbar Square, misto plne chramu, motliteben, ale take pruvodcu a prodejcu, kteri se chteji uzivit.

Atmosfera mista a chramy jsou nadherne, nevynechavame ani Kumari Bahal, sidlo zivouci bohyne. Jedna se o 6 letou holcicku, ktera v dome zije a kdyz se od turistu sejde dostatecna castka, ukaze se v okne 🙂.

Namesti, nebo spise posvatny okrsek je misty tezce zasazeny zemetresenim, petina budov je zborena, polovina se opravuje nebo si na sobe nese stopy …

Navstevujeme mistni bazar, kde prodejci jsou prekvapive pratelsti a ne prilis vlezli a davame si pivko na splachnuti prachu. Nepal Ice, dalsi nova znacka a je docela dobra, i kdyz silna (7+%). Hynek si kupuje motlitebni valecek, asi jeste netusi co nas ceka za chvili … 🙂.

V restauraci jsme sami, coz ale nebrani kytarystovi, aby za nami prisel a zahral na kytaru … jen tak pro radost. Nahrali jsme si ho na video a kytarista nechtel zadne penize (jeho produkci ostatne slysite na videu) … obecne zatim jsou nase zkusenosti s nepalci takove, ze jsou to velmi mili, pratelsti lide, kteri ale respektuji vasi osobnost a nejsou nadmerne vlezli. Kdyz dopijime, dostavame na talirku kmin na sladko … ano ctete dobre a dobre to i chutna.

Opoustime centrum a vydavame se na cestu ke stupe Swayambhunath. Cestou prechazime reku pres lanovy most … no spis stoku 🙄. Stupa lezi na kopci s prevysenim asi 150 m a trefili jsme se presne do mistniho svatku. Stovky a stovky lidi, schody ke stupe pripominaji eskalatory na Mustku v dobe spicky, jenom nejezdi 🙂.

Cestou nahoru se objevuji prvni opice, smerem ke stupe jich pribyva … chramovy prostor je prekrasny a odtud krasny vyhled na Kathmandu a predhuri Himalaje.

Kdyz se vymotame z davu lidi, sedneme si do coffee na jedno pivo. Terasa na strese ve 3. patre … nadhera.

Davame si pivko, povidame si a zarostly chlapik se otaci a rika “ahoj” … je z Mechenic 🙂. Je prijemny si pokecat s klukem od nas. Prave se vratil z treku … pocasi fakt letos zlobi. Snih, vanice, silny vitr … Jak tak klabosime, zacinam citit bricho … a sakra. No neda se nic delat. Toaleta je dira v zemi, misto papiru prazdny kybl na vodu. Jeste ze mam rymu a zbyl mi posledni ubrousek … 🙂.

Nachazime jinou, ne tolik frekventovanou cestu dolu, ktera nas privede na Valeckovou promenadu … vice nez kilometr dlouha cesta plna motlitebnich valecku, dokonce ma i slepe odbocky. Tak jdeme a valime a valime … 🙂. Boli nas z toho ruce …

Taxik do hotelu, balime batohy, zitra letime v 9:30 do Nepalgunje. Na hotelu nas cekaji pasy i povoleni k Lower Dolpo treku, cestovka funguje dobre. Slivovicka na traveni a vyrazime do irish pubu, kam prichazime s prvnimi kapkami co padaji z olovene oblohy. Guiness je sice plechovkovy, ale nam chutna 👍.

Na jidlo jdeme jinam, zadna extra kuchyne zato dring Blue Frog je zazitek na cely zivot. 2 dcl alkoholu, neredenyho, smichanyho 🙄. Jdeme brzo na hotel psat blog, pokecat (neskutecne tu rve muzika) … cestou nas ale prepada ziza, tak kupujeme colu s rumem 🙂🙂. Rum se jmenuje Kukhri a taky tak reze 🙈🙈.

Video reportaz

https://youtu.be/5RfaNe0S1Tk