DEN 1 a 2

Neprehlednete zvukem i obrazem bohatou video reportaz na konci tohoto postu.

Prvni den byl ponekud hekticky … do posledni chvile v praci, louceni s rodinami, cesta na letiste pres dopravni zacpy. Odlet z Prahy v 19:20. Prilet do Istambulu nas prekvapil tim, ze po pristani jsme jezdili dalsich 30 min (!!!) po runwayi, aby jsme vystoupili do busu, ktery nas odvezl kamsi dalsich par kilometru. Letiste papa Ataturka v Istambulu je supermoderni a nadherne, evidentne ale ne jeste provozne zajete. Po nastupu do dalsiho letadla do Kathmandu nas uz dalsich 30 min pojizdeni po draze nechalo ledove klidnymi.

Letadla asijskych aerolinek nejsou pro nas evropany … ja se svymi 176 cm jsem celou dobu sedel vzprimeny jak prkno, abych se vesel s koleny. O spanku to moc nebylo …

Kathmandu nas privitalo teplem a slunickem, tak at to vydrzi.

Vystali jsme si 30 min frontu, abychom smeli kazdy zaplatit 100 USD za viza, dalsich 30 min na samoobsluzny terminal, kde jsme natukali to co jsme predtim v letadle vyplnili na papir. Indum to s terminalem moc neslo, tak Hynek delal IT podporu, aby to odsypalo … Pak uz nas cekala jen posledni fronta, kterou kdyz jsme vystali, rekli nam, ze jsme meli stat jinou.

Batohy na nas cekaly, taxik taky a za chvili jsme byli na hotelu. Hotelova recepcni se nas ptala jake treky mame v planu a kdyz jsme rekli, ze Lower Dolpo cela roztala … ma to tam pry rada a asi tam nikdo nejezdi. Pokoj luxusni, vybaleno a 5 min od hotelu je irish pub. Cestou jsme pochopili, ze nejsilenejsi povolani v Nepalu je byt elektrikar.

Dali jsme si pivko a sli si pro pasy, penize a volali taxi, aby jsme se dostali do nasi cestovky, ktera nam zaridi vsechna povoleni a domluvime si pruvodce, ktery nas bude cekat v Juphalu.

Cesta na periferii Karhmandu cim dal vic pripominala pisecnou bouri, kterou jsme zazili v Jordansku … je neuveritelne, kolik spiny a prachu tu je na kazdem kroku … a jak se prach viri na ulici … uz chapeme proc kazdy druhy tu ma rousku.

V cestovce jsme se dozvedeli, ze letosni zima je extremni, kterou mistni nepamatuji a sedla Numa La a Baga La jsou porad pod snehem a nepruchodna. Nabizeji nam okruh v opacnem smeru, kdybychom sedla nepresli, abychom alespon videli Phoksumdo Lake … no rozmyslime si to … ale asi si nechame poradit.

Hned za cestovkou byla stupa Boudnath … nadherny zazitek. Par metru od shonu a prachu hlavni silnice obrovska krasna stupa, spiritualni misto klidu a pokory, obestavena krasnymi domy s terasami a restauracemi. Zaroven nejvetsi tibetska stupa v Nepalu, s velkou komunitou. Dnes jsme se trefili na jeden ze svatku.

Od stupy jedeme taxikem zpet do Thamelu, prijemna vecere v prijemne restauraci s naprosto desivym pivem Everest. Tady se prodava opravdu jen ten nazev … 😠

Jeden Everest je hranice nasi vule napoj nevylit … museli jsme to zastriknout jednim long islandem. Jsme mrtvi a jdeme na pokoj … spat! Jenze … jeste se musime desinfikovat a tak otevirame slivovici ….